Tamara Kunčarová, 23. srpna 2012
Společně s 32. PS Mládí z Brna jsme vloni navštívili mezinárodní tábor organizace Woodcraft ve Velké Británii. Slovo dalo slovo, slíbili jsme si návštěvu, sbalili krosny a po krásných čtrnácti dnech odjeli. V průběhu roku jsme si vyměnili několik emailů a vymysleli jsme plán – někteří z našich nových přátel se za námi přijedou podívat do České republiky. Co se na začátku zdálo jako bláznivý nápad, nakonec přerostlo ve skvělou, a doufejme že i dlouholetou, spolupráci mezi dvěma spřátelenými organizacemi.
Přátele z Anglie jsme přivítali 7. srpna na ruzyňském letišti. Vyhověli jsme tak jejich přání poznat naše hlavní město, a tak jsme první tři dny strávili poznáváním krás staré Prahy. Poté jsme se přesunuli na brněnskou přehradu, kde jsme společně strávili další týden.
A co všechno jsme za tu dobu viděli? Kromě již zmíněné Prahy také Moravský kras, řeku Punkvu a Macochu ze všech možných stran; hrad Veveří a zámek Lednice a také samozřejmě Brno samotné. 17. srpna jsme se pak rozloučili na brněnském letišti.
Mezinárodní výměna není jen o poznávání nové země. Je také o poznávání cizí kultury, zvyků, vlastních možností a schopností. To v praxi znamenalo, že jsme se navzájem učili užitečná slovíčka (aneb konečně si můžu v Anglii koupit cizrnu) a u ohně si zazpívali své oblíbené písně. Jazyk a trpělivost jsme vyzkoušeli při společných službách, kdy bylo potřeba nejen se domluvit, ale přenést se přes kulturní a názorové rozdíly ve vaření, uklízení a dělbě práce. Díky ochotě a trpělivosti nás všech se naštěstí všechny hrozící problémy rychle vyřešily.
A jaký z toho všeho mám pocit? Úžasný. Můžu si být jistá, že až se budu chtít podívat do Anglie, mám se na koho obrátit. Protože někde v dálce, za mořem, mám spoustu přátel, na které nezapomenu a kteří snad nezapomenou na mě.
Mimochodem, naučili jsme se skvělou hru. O co jde? Tajně druhému člověku olíznout záda. Za kamaráda je bod, za neznámého člověka pět bodů, za policistu dvacet, za divočáka padesát, ale musíte ho chytit, a za hradní stráž pražského hradu rovná stovka a automatické vítězství. Jen to prosím nezkoušejte hrát na prohlídce v Lednici. Děkuji.
Za fotky mnohokrát děkuji Davidu Slámovi.
Zatím bez komentáře - přidej první.