Návštěva ZOO na Svatém Kopečku

Jakožto chudí studenti, snažící se ušetřit každou korunu, vytvořili jsme s několika neznámými příchozími skupinu o dvanácti lidech, abychom ušetřili na vstupném.

Hned na začátku trasy nás přivítaly opice, které předváděly své akrobatické kousky a ještě k tomu vše hlasitě komentovaly. Alana zlákala dočasná expozice dravců. Potom jsme se šli podívat na žirafy, které se ovšem soustředily spíše na snídani než na zvědavé návštěvníky, a do minipavilonu plazů. Z vyhlídkové věže jsme se místo výhledu na zvířenu přesvědčili o tom, že přes mlhu je špatně vidět. Přesto jsme však spatřili alespoň stádo přímorožců a opodál smečku gepardů. Vrcholek věže se dost houpal, a proto jsme usoudili, že člověku je opravdu lépe na pevné zemi! Poté jsme se mrkli na klokany a zamířili k velbloudům. Původní nezájem z jejich strany se změnil ve chvíli, kdy Simča vytáhla z batohu banán. Velbloudi se střelhbitě přihrnuli co nejblíže k nám, jako by ucítili Poděbradku.

Mrzelo nás, že jsme nemohli navštívit pavilon šelem, jelikož se nedávno narodila lvíčata, která potřebovala klid. Naši pozornost velmi zaujaly malinké opičky (kosmani zakrslí), které zvědavě pokukovaly po našich fotoaparátech. ZOO nabízelo pro nebojácné procházku přes volný výběh makaků, kteří si rádi prohlíží zavazadla návštěvníků. Prošli jsme bez úhony a pokračovali k pavilonu netopýrů. Kuba jej označil za nejlepší díky klidné hudbě a intimnímu přítmí. Pak se nám naskytla skvělá podívaná na tři soubojechtivé kozorožce, kteří předvedli, že jejich paroží něco vydrží! Úplně nakonec jsme navštívili výběh neznámých savců (Poznáte, co jsou zač? Viz fotogalerie.)

Akce byla úspěšná, jen jsme se podivovali nad nízkou účastí. Že by to bylo tím, že o tom nikdo nevěděl?!