Vánoční Pstruží

Přestože jsem z letošních „prvních Vánoc“ měla velmi zvláštní pocit (nevěděla jsem, co očekávat, když budu mít na starosti nejen sebe, ale poprvé i celý oddíl Nezmarů), vše dopadlo lépe, než kdy předtím. Vlak nás zasněženou krajinou dovezl až do Čeladné a odtud jsme se vydali na cestu směrem na Pstruží. Jen co jsme stačili rozmrznout, pustili jsme se do přípravy jídla – jedna brambora střídala druhou, mrkve, cibule i vajíček (na tvrdo, už kvůli sobě) bylo také dost. A to vše proto, aby na sobotu byl připraven ten nejlepší bramborový salát naší Boženky.

Večer jsme se rozhodli věnovat oddílovým činnostem – utužit kolektiv se nám povedlo na tuhém ledě v ještě tužší zimě (už jste někdy hráli curling v panenské přírodě?) a pak jsme se pustili do plnění celoročních úkolů – pojídání česneku, pití vody nejrůznějšího původu a samozřejmě užít si na Pstruží všechno, co nám bylo nabízeno.

Sobotu jsme pak trávili ryze vánočními aktivitami – sáňkováním (či spíše pytlováním) na zasněžených cestách, zdobením vánočního stromečku, přípravou slavnostní večeře. V neposlední řadě jsme strávili spoustu času v přítomnosti přátel a všudypřítomné atmosféře zimní pohody.

Večeře na sebe nenechala dlouho čekat, a tak jsme si poprvé v letošním roce pochutnali na cukroví, salátu, rybičce a dalších dobrotách. Nezapomněl na nás ani Ježíšek a každému nechal pod stromečkem nějakou milou pozornost.

V neděli nebylo vstávání zrovna jednoduché, přesto jsme se už dopoledne odebrali na vlak a nakonec jsme šťastně dorazili domů do Kopřivnice.
Věřím, že všichni byli spokojeni a že příští rok se opět všichni v naší „chaloupce“ zase sejdeme.