Výměna zkušeností ve Francii

Když jsem se dozvěděla o tom, že na rozhodnutí ohledně účasti na mezinárodní výměně zkušeností vedoucích do 26 let mám jen dvě hodiny, nebylo co řešit. Taková nabídka se zkrátka neodmítá. A tak jsem nakonec potřebovala jen několik minut, abych řekla ano.

Celá akce se pro mě skládala ze dvou částí. První (přípravná schůzka) proběhla na konci června, o té se ale příliš rozepisovat nechci, protože se jednalo o tři dny strávené v kanceláři za stohy papírů a nekonečné debaty v pěti jazycích. Mnohem důležitější bylo totiž deset dní, které jsme spolu se čtyřmi dalšími Pionýry z Kopřivnice (Vašek, Slave, Zuzka a Katka) strávili v areálu Dijonské univerzity.

Dny plné zážitků pro nás začaly už příjezdem do Paříže. Z Eiffelovky, Champs-Élysées nebo Louvru jsme byli unešení všichni a těch několik hodin u nejznámějších památek světa jsme si neskutečně užili. Přes pár problémů s francouzštinou a netradičním přístupem Francouzů k tomuto jazyku jsme nakonec všichni dorazili do Dijonu, kde jsme se setkali s výpravami z Francie (Burgundsko), Itálie (Palermo) a Španělska (Katalánsko). Společně jsme se pak snažili o dva cíle – prvním z nich bylo získání nových kontaktů, kterému jsme věnovali přibližně polovinu času na Výměně. Seznamovali jsme se (více či méně úspěšně) s ostatními kulturami. A musím říct, že přestože nás dělí jen několik stovek nebo pár tisíc kilometrů, jsme neskutečně rozdílní. Ať už v přístupu k práci, pravidlům, volnému času i celkové výchově. Zezačátku to také většině z nás dělalo problémy – smířit se s kulturou ostatních a najít takové kompromisy, které by vyhovovaly skutečně všem. Po mnohých debatách, koncilech a občasných hádkách se nám to konečně podařilo a mohli jsme začít s druhou částí – tedy s vytvořením projektu, který by dětem ve věku od 6 do 12 let přibližoval Evropu a „evropství“. Rozpracovali jsme tři velké projekty, které ve většině budeme dotvářet později, ale které mají světlou budoucnost ve svém uskutečnění.

A když pomineme oficiální program? Francie je zemí módy, a tak jsme neodolaly (ano, pány z toho musím zřejmě vynechat) nákupům, ale užili jsme si i několik historických památek, ochutnávky vína, Burgundský festival, velkolepé koncerty před vévodským palácem… Poznali jsme spoustu nových lidí, se kterými stále udržujeme kontakty. A hlavně jsme si přivezli nespočet zkušeností, které už nám nikdy nikdo nevezme (a taky vzpomínky na úžasné víno a sýry :-) ).