Výšlap na Javorník

Vyšli jsme pěkně od vlaku v jedné velké skupině a takto pohromadě jsme dosáhli vrcholu kopce. Cesta byla suchá a bez sněhu, ale řekli jsme si, že nebudeme "diskriminovat" podmínky, které nejsou ideální a dopřejeme tomuto kopci požitek z naší přítomnosti. Cestou zpět se také ukázalo, že kopec si nás užil až dost.

Po občerstvení a odpočinku na chatě jsme stihli natočit i novoroční přání a vydali se zpátky dolů. Část výpravy si dala závod a kopec dolů seběhla. Zbytek šel pěkně v klidu, ale ani to nepomohlo a naše milovaná skupinová vedoucí Boženka si po uklouznutí zlomila kotník.

Někteří z nás si naostro vyzkoušeli vědomosti, které se naučili na kurzech první pomoci a po příjezdu RZS jsme se vydali dolů.

Po zbytek cesty se již nikomu nic nestalo a po únavné cestě vlakem jsme se rozešli domů.