Inclusive democracy! - Vídeň

Sjeli jsme se v krásném hotelu nedaleko centra Vídně. Po několika minutách jsme byli zapojeni do intenzivního a dynamického programu - několik her na uvítanou (kterých se účastnili skutečně všichni - od nejmladších osmnáctiletých po nejstarší pětapadesátileté), seznámení s obsahem semináře, krátká přestávka a rychle do práce. Během čtyř dnů neustálých diskuzí jsme probrali skutečně zajímavá témata.

Prvním z nich byla participace, tedy diskuze o tom, jak v našich organizacích funguje demokratický systém - zda jsme řízeni shora, jestli o nás rozhoduje jen několik vybraných členů, nebo jestli jsme do systému zapojeni všichni, mladé a nové nevyjímaje. Dospěli jsme k zajímavým závěrům, ze kterých se určitě rádi poučíme.

Druhým bodem semináře byla otázka, nakolik jsou v našich řadách zastoupeny minority (sociální, národnostní, náboženské a jiné). Bylo skutečně zajímavé vyslechnout si názory lidí z Norska, Finska, Dánska, Španělska (konkrétně Katalánska), Malty, Rakouska, Německa, Lotyšska a dalších, porovnat, jak daleko před či za nimi jsme, co vše jsme se ještě nenaučili a naopak co můžeme naučit ostatní.

Posledním závažným bodem byl Train for Change (Vlak ke změně), mezinárodní tábor pořádaný Rakouskem a Českou republikou v roce 2010. Společně jsme probírali nejmenší detaily, aby se účastníci z celého světa měli příští léto v rakouském Döbriachu a v českých Jedovnicích co nejlépe a naplno si užili nejen atmosféru, ale spoustu nových přátel a také nespočet nových zkušeností.

Pokud mohu na chvilku mluvit za sebe, nebyl důležitý pouze seminář a nejnovější informace ze světa organizace IFM. Důležité bylo poznání trošku jiné (západní) kultury se všemi klady i zápory, seznámení s mnoha zajímavými lidmi i setkání se starými přáteli. A přestože veškerá komunikace na semináři probíhala v angličtině a já si mezi zkušenými vedoucími jednotlivých organizací připadala jako benjamínek, odnesu si ze semináře ve Vídni víc, než jsem si vůbec mohla představit. Děkuji všem, kteří pro nás seminář připravili a doufám, že se brzy zase někde sejdeme.

Pozn.: Děkuji také Davidu Urbanovi za poskytnutí fotodokumentace :o)