Mezinárodní projekt v Litvě

V parném pátečním odpoledni jsme na vlakovém nádraží v Ostravě nedočkavě vyhlíželi mezinárodní rychlík z Prahy do Varšavy. Ve vlaku nás již čekaly dvě sympatické slečny, se kterými jsme si okamžitě padli do oka a ,,česká delegace“ byla kompletní, tedy Villy, Jirka, Terka, Katka a moje maličkost. Dobrá nálada, vtípky a spousta očekávání z projektu Camera does not see a difference nás neopouštěli.

Následujícího dne jsme konečně dorazili do litevské metropole, kde si nás vyzvedli organizátoři Mantas a Simas a ubytovali nás v hostelu. Jakmile jsme se vzpamatovali z cestování a trochu zkulturnili, čekala nás procházka po městě, oběd a návštěva obchodního centra. K večeru dorazila lehce extravagantní výprava z Lotyšska a plánovaná prohlídka nočního Vilniusu se změnila v seznamovací párty obou skupin a Litevců, což všichni s nadšením uvítali.

Na samotném projektu jsme začali pracovat až po příjezdu do malebné vesničky Paluše, kde se k nám konečně přidali i Britové. Opět došlo na nějaké seznamovací hry, české, lotyšské, litevské i anglické hry pro děti, při kterých jsme se mimořádně dobře bavili a večer přišly na řadu prezentace jednotlivých organizací a všeobecná diskuse o nich. Když už jsme byli všichni, projekt se rozjel na plné obrátky. Cílem bylo kvalitně a pravdivě zachytit život a zvyklosti místních obyvatel. Fotili jsme přímo v Paluši nebo v okolních vesnicích či na samotách. Moderní civilizace sem ještě nedorazila, převážně staří lidé důchodového věku zde těžce pracují na svých polích bez jakékoli techniky, ale nestěžují si. Jejich pozemek a dobytek jsou pro ně vším. Jsou šťastni a vděčni za to, co mají.

Paluše se nachází u jezera v litevském národním parku Aukštaitija. Na programu jsme měli také celodenní výlet na loďkách právě po tomto jezeře. Každý stát měl svou loď a Češi nezklamali. Bavili všechny okolo svým vodním slalomem, kotvením v rákosí případně v leknínech, neustálým kličkováním a piruetami. Během celé plavby jsme měli možnost obdivovat skvostnou přírodu. Výlet byl obohacen zastávkami a prohlídkami významných a zajímavých míst NP.

Měli jsme i dostatek osobního volna, které jsme vyplňovali procházkami po okolí, různými hrami, povalováním se po pláži nebo třeba velkým turnajem ve stolním tenise, jehož vítěz všem zůstal utajen. Vedle toho jsme nadále jezdili fotit, vybírali ty nejlepší úlovky a přidávali k nim popisy a komentáře a diskutovali převážně na téma sociální začlenění… Po večerech se našel čas na saunu, posezení venku i na International snack, kdy každá země přispěla nějakým svým typickým jídlem a pitím.

Zakončením projektu Camera does not see a difference byla velká výstava fotografií ve Vilniusu.

Všichni jsme velmi rádi za to, co nám tato akce dala. Jsou to zážitky, na které se nezapomíná, noví kamarádi, nové zkušenosti, zkušenosti nových kamarádů..