Milan Marek, 5. května 2008
Tato akce měla jasný cíl, a to probudit týmového ducha, stmelit kolektiv a ukázat, jak je možné pracovat efektivněji. Vše začalo ráno po pohádkovém lese, tedy v pátek. Na pořadu dne byla diskuse o očekáváních a obavách z následujícího víkendu. Dále následoval hromadný odjezd na základnu Hatě, kde mělo vše probíhat.
Hned po příjezdu a ubytování následovaly hry na rozvoj spolupráce, neboť ta je na táborech životně důležitá, a sportovní aktivity. Večer proběhl táborák, kde si jistě každý rád zavzpomínal na to krásné, co ho na táboře s jeho kamarády čeká. Po táboráku jsme se ještě připravili na hru, jenž měla z velké části ovlivnit následující den, a to na „výměnu identit“. Vše proběhlo, jak mělo a tak jsme po malém karaoke vystoupení a spontánním venkovním tanci v rytmu japonských bubnů, zalehli do svých pelíšků.
Následující ráno se již velká většina z nás probudila jako někdo jiný, a ti co si svou identitu ponechali, mohli opravdu jen zírat, jak se některým velice daří žít půlden svých kolegů, nebo právě naopak. Tato aktivita byla opravdu záběr jak na mozkové závity tak i nervy účastníku. Vše mělo ovšem velice pozitivní účinek ve formě zamyšlení nad tím, jestli se opravdu chováme tak, jak jsme byli imitováni, a jak málo nebo hodně se vlastně zná skupina lidí, pracující spolu po celý rok na nejrůznějších projektech. Po obědě následovaly přednášky na téma „Pionýr“ a „skupina a tým“, kde jsme mohli získat spoustu zajímavých a důležitých informací jak k práci v týmu a pro děti, tak k zamyšlení nad sebou samým. Po přednáškách jsme se proměnili v umělce stylu Pointilismu, odkud každý vyšel barevný. Poté jsme se přesunuli na přilehlé lanové atrakce, kde opravdu nebylo o srandu nouze. Na večer byla přichystána příjemný raut v galerii Zlaté časy, kde poznávali své přátelé z fotek, na kterých jim nebylo více jak 2 roky. Na závěr večera proběhla důležitá diskuse o nadcházejícím táboře a úžasná karaoke párty zakončená promítáním fotografií z uplynulých dvou dnů.
Nedělní dopoledne prověřilo a potvrdilo schopnost práce v týmu, když jsme museli stihnout nejrůznější sportovní aktivity, hry na rozvoj důvěry a uklizení areálu. Vše proběhlo, jak mělo a tak jsme se mohli po reflexi celého víkendu a následné aplikované sociometrické technice rozjet do svých domovů. Tento víkend opravdu dokázal, co se od něj očekávalo, a jistě zažehl ten správný plamen uvnitř každého z nás pro přípravu a samotnou práci s dětmi na táboře i kdekoliv jinde.
Kdo chce zapalovat, musí sám hořet.
Počet: 1
Komentáře
06.05.2008
Jakub Trnčák
FOTKY NA WEBU