Milan Marek, 15. dubna 2008
Bylo krásné páteční odpoledne a první z nás se začali objevovat na vlakovém nádraží. Po nějakém čase jsme se dočkali vlaku i několika opozdilců a mohli jsme vyrazit. Čekala na nás několika hodinová cesta. Povětšinou to není nic příjemného, ale již tady se ukázala síla nadšení a touha konečně si pořádně popovídat a jak se zdálo, tak po pár zástávkách se na nás již smála matička Praha. Po vystoupení z vlaku jen zbývalo najít přistavený autobus a vyrazit směr Kamýk nad Vltavou. I po cestě na místo se projevil zdravý pionýrský duch a tak naše skupina, tvořící bezmála třetinu osazenstva autobusu, brzy strhla i zatím nám neznámé pionýry k veselému zpívání a vyvolávání nejrůznějších pochodových pořekadel.
Ani jsme se nenadáli a už tu byl Kamýk a v něm i škola, ve které jsme měli strávit následující dva dny. Po ubytování proběhl zajímavý zahajovací obřad. Díky barevným čepičkám na hlavě jsme vytvořili živý znak pionýra a jistě nejeden účastník si při tomto uvědomil základní myšlenku celé akce.
Následující ráno jsme se probudili s vidinou krásně prožitého dne. Čekalo nás mnoho zajímavých seminářů a byl opravdu problém vybrat si z nich pět těch, pro každého z nás, nejzajímavějších. Podařilo se, a tak jsme se rozběhli za svými vyvolenými bloky.
Někteří z nás si šli zatančit, další pak zlákalo kouzlo střelby z luku a také airsoft, dále jsme si užívali na přednáškách o zážitkové pedagogice, která nám velice pomohla uvědomit si, co všechno můžeme ještě na práci s dětmi zlepšit. Také jsme si vyposlechli přednášky o romských dětech a jejich kultuře, komunikaci s médii, bezpečnosti na táborech a zákony týkající se nás samotných jako dobrovolníků v Pionýře.
Stavěli jsme tee-pee, zdokonalovali si naše znalosti ze zdravovědy a pracovali jsme na naší vlastní komunikaci jako prostředku uvedení sebe sama do společnosti nám neznámých lidí, stejně jako prostředku práce s každým, kdo má s naší činností co dělat. Někteří z nás si také zahráli spoustu nových her jak v klubovně, tak i na hřišti. Nezůstalo se však jen u činností studijních a fyzických, na své si přišla také každá umělecká dušička.
Mnozí z nás využili možnosti vyrobit si něco pěkného v dílnách a jako perlička na dortu byl seminář o fotografii, kde si zúčastnění mohli vyzkoušet, jaké to je pracovat s vlastním funkčním fotoaparátem, vyrobeným z krabice od bot. Byla to zajímavá demonstrace historického základu, ze kterého se vlastně vyvinuly současné moderní přístroje a také i samotná fotografie.
Večer následovala volná zábava ve formě turnaje v šipkách a diskusí v jídelně, což se nakonec změnilo v parádní diskotéku plnou úsměvů, bláznivých i takřka profesionálních tanečních figur a hlavně zábavy jakou si jistě po dlouhé době užil každý z nás.
Nedělní ráno bylo ve znamení náročného probouzení se po prožité sobotě. Někteří z nás toho využili pro návštěvu semináře zaměřeného na rozcvičky, další z nás si šli užít procházky podél Vltavy a ti nejotrlejší si nemohli nechat ujít poslední možnost rozšířit zásobu svých vědomostí na posledních pracovních seminářích.
Přesně v poledne jsme se rozloučili z pořadateli, novými i starými kamarády a také s nádherným místem jménem Kamýk nad Vltavou a rozjeli jsme se domů. V hlavách máme však stále všechna získaná moudra i spoustu nových zážitků a myšlenek na to, kdy se budou Kamínka konat znovu.
Počet: 11
Komentáře
16.04.2008
Veronika Heraltová
Nezapomenutelné
16.04.2008
Petra Bílová
Re: Nezapomenutelné
16.04.2008
Jakub Trnčák
Re: Nezapomenutelné
19.04.2008
Danek Merta
Re: Nezapomenutelné
19.04.2008
Veronika Heraltová
Re: Nezapomenutelné
20.04.2008
Jakub Trnčák
Re: Nezapomenutelné
20.04.2008
Danek Merta
Re: Nezapomenutelné
21.04.2008
Veronika Heraltová
Re: Nezapomenutelné
21.04.2008
Danek Merta
Re: Nezapomenutelné
21.04.2008
Jakub Trnčák
Re: Nezapomenutelné
01.05.2008
Jíťa z Prahy
Re: Nezapomenutelné