Mezinárodní tábor v Litvě

Mezinárodní tábor v Litvě
24.6. – 5.7. 2007

Rozhodnout o účasti jsme se museli do příštího dne. Během 5 hodin už byla vytvořena naše delegace: Katka, Petra, Hanka, Milan a Vašek z PS Obránců míru Kopřivnice. Celé se to seběhlo strašně rychle, ale tato příležitost se musela chytnout za pačesy.

Byla to naše první zahraniční akce, nadšení nechybělo, ale i tak u některých z nás panovaly obavy z prvního letu, angličtiny a jak to tam bude celé vypadat a chodit.

První dva dny jsme strávili prohlídkou hlavního města (Vilnius), nechyběla ani přivítací párty, kde se pomalu a jistě vytrácel strach z komunikace v angličtině. Další den jsme se přesunuli autobusem na místo konání tábora, do kempu „Pasaka“. Kemp je umístěn 500m od Baltského moře, s kapacitou 400 osob a následujícím vybavením: fotbalové, volejbalové a basketbalové hřiště, krytý bazén, sauna, divadelní sál a bufet.

Tento tábor je jediným pořádaným táborem pro děti a mládež v Litvě, zahraničních účastníků bylo přibližně 35 (v zastoupení z organizace Falcon: Ukrajina, Rusko, Lotyšsko, Gruzie, Dánsko, Finsko a Pionýři z ČR).

Za celý pobyt tábora vysvitlo slunce pouze 2x, celou dobu pršelo, takže radovánek u moře jsme si moc neužili a překazilo to i plány organizátorům s programem, který se nesl v duchu divadla a filmu.
S profesionálními herci z Litvy byly rozvíjeny naše herecké schopnosti a přirozenost před kamerou, které jsme uplatnili při natáčení krátkých filmů s profesionálními filmaři. Nechyběly ani různé seznamovací a komunikační hry a debata na hlavní téma celého tábora - tolerance. Každý večerní program byl plný divadla, tance a hudby, který se pokaždé proměnil v diskotéku.

Celý tento pobyt bereme jako poznání naprosto odlišné organizace tábora „jinde v zahraničí“. Konkrétně nás zaujaly odlišné hygienické návyky, téměř žádný celodenní program pro děti, laxní vedoucí... bylo by to na dlouhé vyprávění. Byla to pro nás obohacující životní zkušenost i přes to, že jsme na spoustu věcí měli jiný názor či jinou zvyklost. Hlavní asi bylo uvědomění si a uznání toho, jak kvalitní jsou naše pionýrské tábory.