Tábor Olbramkostel 2006 - 1. turnus

Letos bylo naším cílem odhalit „Tajemství třiceti Orizuru“, a proto se vše odehrávalo v duchu historie starého Japonska. Sem tam zaznělo japonské slovíčko, děti si vyzkoušely, jak se jí hůlkami a některé dokonce předvedly s tímto netradičním „příborem“ takovou obratnost, za kterou by se nemusel stydět kdejaký japonský mistr.

Po dlouhé době se na nás usmálo štěstí a počasí nám přálo po celý pobyt. Tudíž nám nic nebránilo v našem pečlivě naplánovaném programu. Děti si zahrály mnoho zajímavých her, několikrát svlažily svá rozpálená těla na bazéně v Jevišovicích, na koupališti v Únanově i v rybníku Šimperáku, pohladily si krokodýla na krokodýlí farmě a prohlédly si bunkr z druhé světové války.

O zážitky tedy nebyla nouze. Jednou ráno nás dokonce namísto dobře známé písně „Polámal se mraveneček“ vzbudil drsný hlas vojáka. Náš tábor totiž navštívil airsoftový tým a předvedl nám svou výbavu a vyzkoušeli jsme si i střelbu s airsoftovými zbraněmi. A aby toho nebylo málo, i policie nám předvedla, jak umí dobře střílet. Naší základnou tak zněly výstřely, jako by k nám zavítali teroristé. Na stanování si děti vyzkoušely vaření v přírodě, spaní pod širým nebem a večer chránily bedlivě svou vlajku a také se snažily ukrást vlajku ostatním oddílům. Párkrát nám předvedly, jak pěkně vlní svými těly na diskotéce a u táboráku nás přesvědčily, že písničky se dají zazpívat i bez zpěvníků.

Vedoucí naše malé i větší táborníky učili rostliny, zvířata, uzly, dopravní značky, umění s mapou a buzolou a všelijaké jiné dovednosti, jejichž znalost pak děti zúročily v branném závodě. I jinak se o dítka perfektně starali a pomáhali při naplňování programu, který připravil skvělý programák, a proto jim všem patří velký DÍK. Abychom všichni měli dostatek energie a sil, kuchaři nám chystali výborná jídla a nikdo by nepoznal, že mezi nimi nebyl žádný profesionál. Noční hlídači se starali o klidný spánek nás všech, zdravotníci měli letos plné ruce práce, hlavně s klíšťaty, ale zvládli to opět na výbornou. Náš řidič zajišťoval rychlou a bezpečnou spojku mezi táborem, obchody a nemocnicí. Děkujeme také stavbařům, kteří nám pomohli připravit táborovou základnu a vše, co k tomu patří.

A vůbec největší poděkování patří hlavní vedoucí Božence Klimecké, která zastávala několik funkcí najednou a bez níž by těchto úžasných a pohodových čtrnáct dní nemohlo proběhnout. Tak nám to zase rychle uteklo, loučení se jako obvykle neobešlo bez slziček a všichni se už teď těšíme na příště. AHOJ.